Tekutinu v bazénu je třeba v průběhu koupací sezóny měřit testery a udržovat její kvalitu v přijatelných mezích.

Co je třeba pravidelně kontrolovat

pH vody – nesmí být ani příliš kyselá, ani zásaditá. Voda má pH neutrální a to by se mělo pohybovat v rozmezí hodnot od 7,0 do 7,5. Tuto veličinu nelze obejít, neboť na ní závisí i další faktory, které souvisí s aplikací desinfekčních prostředků.
Alkalinita neboli tvrdost – velmi důležitý parametr, který měří vodní testery. Je to jakási suma všech látek ve vodě rozpuštěných, jejichž přítomnost má za následek nežádoucí změny pH a podepisuje se i na korozi a zanášení povrchu kovových součástí. Většina obyvatel Česka se potýká s tvrdou vodou, zpravidla pouze horské oblasti nebo vlastní studny mají složení rozpuštěných minerálů velmi malé. Tvrdost určuje především množství rozpuštěných iontů vápníku a hořčíku. A co dokáže tvrdá voda, jistě není třeba příliš vyzdvihovat. Optimální hodnota v bazénové vodě má být 85 – 115 ppm, což odpovídá měkké vodě. Většina vody ve vodovodním řadu v ČR se pohybuje v hodnotách od 120 do 350 ppm.

Vázaný a volný chlór – jestliže použijete chlorovou chemii na desinfekci vody, musíte kontrolovat obsah tohoto plynu velice úzkostlivě. Volný chlór nesmí překročit rozmezí 0,3 – 0,6 mg na litr tekutiny, jestliže je ho málo, dochází ke kontaminaci mikroorganismy, když je přechlorovaná, vysušuje a dráždí pokožku a rozhodně našemu zdraví neprospívá.

Aktivní kyslík – kyslík je v aktivní formě pro všechny drobné organismy smrtícím plynem a tento způsob lze využít jako alternativní cestu zabezpečení jakosti bazénové vody. Nesmí se však aplikovat společně s chlorovými tabletami chlornanu sodného stabilizovaného 5l a dalšími prostředky na bázi chlóru. Oba prvky totiž vzájemně reagují za vzniku sloučenin a ztrácí se tím požadovaný desinfekční efekt.